Kdo může být účastníkem odboje

Zákon č. 262/2011 Sb. ve svém § 3 rozlišuje několik forem odboje a odporu proti komunismu:

1. Za nejvýznamnější formu odboje a odporu, za které se osobě současně přiznává postavení válečného veterána, a s tím spojené výhody, se považuje:

• ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj vedený proti komunistickému režimu v Československu
• provádění sabotáží
• spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou demokratického státu
• převaděčství nebo překračování státních hranic za účelem účasti v odboji a odporu proti komunismu (agenti-chodci)
• jiné statečné činy nebo statečné veřejné postoje srovnatelné s výše uvedenými formami prováděné na podporu ozbrojených akcí směřovaných proti komunistickému režimu v Československu

U těchto forem odboje a odporu bude posuzována pohnutka, cíl a riziko, jemuž byl občan vystaven.

2. Mezi další formy odboje a odporu proti komunismu, které již nejsou spjaty s postavením válečného veterána, náleží soustavná či dlouhodobá anebo jinak významná činnost spočívající v:

• autorství petic nebo obdobných materiálů nebo veřejných vyjádření zaměřených přímo či nepřímo na obnovu svobody, demokracie nebo na oslabení komunistického režimu nebo zabezpečování jejich tisku nebo rozšiřování  
• organizaci veřejných vystoupení proti komunistickému režimu, vyvíjení politické, publicistické nebo jiné prokazatelně protikomunistické činnosti zaměřené přímo nebo nepřímo na obnovu svobody, demokracie nebo na oslabení komunistického režimu
• vyvíjení politické, publicistické nebo jiné prokazatelně protikomunistické činnosti v zahraničí zaměřené přímo nebo nepřímo na obnovu svobody, demokracie nebo na oslabení komunistického režimu

U těchto forem odboje a odporu budou posuzovány jak obecné předpoklady (pohnutka, cíl a riziko, resp. hrozba), tak též soustavnost či dlouhodobost vykonávané protistátní protikomunistické činnosti, příp. její významnost.

3. Další formou odboje a odporu se rozumí aktivní působení v organizaci nebo skupině, jejíž členové bojovali proti komunistickému režimu výše popsanými způsoby.

U této formy odboje a odporu budou též posuzovány obecné předpoklady (pohnutka, cíl a riziko, resp. hrozba).

4. Takové veřejné politické a společenské postoje zastávané aktivně a z vlastní vůle, které bránily nástupu a udržení komunistické totalitní moci, pokud byl za ně jejich nositel uvězněn, internován nebo jinak omezen na osobní svobodě anebo nuceně vystěhován z místa svého bydliště anebo jinak obdobně závažně postižen.

U této formy odboje a odporu budou též posuzovány obecné předpoklady (pohnutka, cíl a riziko, resp. hrozba).

5. Činnost významem srovnatelná s formami odboje a odporu proti komunismu uvedenými v předchozích odstavcích vykonávaná před dobou nesvobody, pokud jejím cílem bylo zabránit nastolení komunistického režimu a zachování svobody a demokracie v Československu, pokud tohoto cíle nebylo možno dosáhnout jinak, a byla spojena s obdobným rizikem.